Zanele Muholi

1972 - 

Po delší době zase zakoncentruju obsah blogu další ženou. Jihoafričanka se ve své tvorbě zaobírá dokumentem v komunitách lidí posunutých sexuální orientací nebo vlastním pohlavím někam mimo mainstream. To je jedna část, o které je asi dobré mluvit v kontextu zažitých představ o nekulturnosti a zaostalosti kontinentu. Nicméně fotky, které vám já tady představím jsou jakými protestem a vyjádřením některých klišé a jsou to autoportréty. Z mého úhlu pohledu je to hezky zpracované, místy trochu prvoplánové reflektování už snad i přežitých klišé. I když lidi jsou blbí pořád stejně, tak kdo ví jak to celé chápat. Každopádně tohle dnešní album beru jako takové zpestření seriálu. A tímto děkuji Markovi za tip.

William Mortensen

1897 - 1965

Američan a pro mě velmi ambivalentní osobnost. Proč to prozradím posléze. Tohoto autora jsem vybral poněkud i pod vlivem událostí. Byl jsem totiž omrknout výstavu jednoho z nejdůležitějších českých mystiků a šiřitelů budhismu u nás Fráni Drtikola. A tak se nějaké mysteriózní téma nabízí zveřejnit. Mortensen se totiž docela pitvá v tématu o čarodějnicích a zobrazování různého mučení. Čekal bych tedy od takového autora podobně jako u Witkina, že bude mít portfolio plné různých zrůdností. A ono jen tak trochu. Ovšem, a to je právě ten druhý pól osobnosti, autor je proslavený jako glamour fotograf holywoodských hvězd.  Tahle bipolárnost tvorby je pro mě až zarážející, jak se někdo může z tématu laciné krásy předělavat na téma smrti, poprav a čarodějnictví. Zvláštní autor. Určitě je nutné dodat, že nejde tak do hloubky jako zmiňovaný Witkin, nezobrazuje až na výjimky žádné větší zrůdnosti a nechutnosti, naopak klouže po poměrně estetickém vyjádření celého tématu. Zřejmá fascinace se mu ale upřít nedá. Jak do konceptu ale zapadá ten glamour to nechápu. Snad jedině, že by mystika byla volná tvorba a glamour na kšeft a obživu? K té hollywoodské části tvorby bych rád podotknul, že jsou to takové líbivé a sexy fotečky, jednoduché a krásné misty až aktového vyznění. Vhodné na porovnání kam se vyvinulo chápání glamouru do dnešní doby. Trochu mi přijde že to Mortensenovo pojetí je víc aktové a takové jen těsně při hraně mezi roztomilou něhou a erotismem. Musím říct aspoň sám za sebe, že se zde jedná o velmi zajímavou dychotomii v tvorbě a na to, že jde o historického autora je to portfolio i v měřítku dnešních nároků velice koukatelné a zajímavé. Dokonce tak dalece, že zatímco u jiných se můžeme už jen pousmát, tak tady je ta úroveň tak současná, že má platnost i v konkurenci dnešních autorů.