Americký módní fotograf. U těchto portfolií si vždycky zdlouhavě musím říkat má to cenu? Je tam něco k světu? Móda totiž dělá s fotkou přesný opak, co konceptualismus, odkládá příběhy a vnitřní svět a zvelebuje a zveličuje estetickou vizuální stránku. Naštěstí většina těchto fotografů má aspoň střípky citu, které se v portfoliích objevují a nejde tak jen o estetismus ale i o hlubší pointy. Někde víc, někde míň prosakuje fetiš, nebo popart. Určitě se nedá odpustit mnohým módním fotografům ta nápaditost. To množství prostředí a rekvizit. V tom je velká inspirace i pro ostatní. Není ani neznámé, že dovedu ocenit i jednoduché příběhy, které jsou jaksi lifestylového rázu. A ano, i toto zde za příjemným zrnem analagu najdeme. Jako módní footgraf ale podle mého soudu zapadá do tisícovky dalších podobných, v tomto mě autor nedokázal nijak výrazněji zaujmout a zastavit. Je tu jen několik málo fotek, které si to zaslouží. Zohledním akorát jeden důležitý fakt, že zvláště u fotosetů s více modelkami se autor snaží o spoustu zajímavostí, stylizace a jakési minipříběhy na motiv ať už nějakého regionálního (francouzského, slovanského, ...) stylu, nebo něco mírně alegorického atd. Sety pak působí velmi dobře, rozhodně lépe než mnoho jednotlivých fotek z autorova portfolia. V albu Beauty se pak zabývá v jeho případě odnoží módní fotky, což je navíc podle mě nesprávné uchopení tématu, a to tedy módně pojatou krásou ženy. Přesto zde najdeme několik esteticky hodnotných i vizuálně zajímavých prací. Je to ten typ fotek, který se bude vždycky líbit, byť je jemně povrchní. Fotky ale místy vyzařují energii. Tak aspoń to, že občas jdou i po emoci a nejen po sexualitě. A v tomto bodě bych se rád zastavil s kritikou. Pokud oddělíme komerční práci, která přichází jen s náznaky, od té analogové zrnité, která je zřejmě osobní tvorbou, tak se přece jen ocitneme v oduševnělejším světě emocí a okamžiků práce se světlem a dost možná i fotografovou duší. Tady jsem doma.
