neděle 31. května 2020

George Pitts


Další z amerických tvůrců v oboru fotografie. Jeho tvorba je mixem jakýsi pokusů v módní fotce a pak konceptuálněji pojatých alb. Většina fotek je pro mě poněkud drsně civilních a jednoduchých. Bez příkras se silně realistickým pojetím v barevnosti, ve výběru typů modelek a také ve výsledném aranžmá. Fotky v několika případech vyobrazují i životní situace, takže drobné interpretované příběhy v podobě jakési mini reportáže. Ve výjimečných případech fotografie připomínají obrazy nebo sochy i mírně religiozní motivy.  I módně laděné fotky jsou poněkud ujeté. Tento autor asi ještě nikdy neviděl editor a fotí zřejmě na analogy. Celé aranžmá je i přes jistou jednoduchost nebo nahrazování luxusních věcí levnými náhražkami sice zajímavé ale a přitom dost výstřední. Bizarní styl, který by se zalíbil i Janu Saudkovi možná.  Přiznám se dobrovolně, že tomuto umění nerozumím. Něco na mě působí esteticky, něco totálně nepříjemně až nechutně, pár fotek jsem raději vynechal a nezveřejním. Občas je něco i směšně trapné. Člověk to nechce odsuzovat, takže se ještě pokusím najít nějaké další prvky, které tu tvorbu podpoří. Objevil jsem v autorově portfoliu pár fotek, na kterých kromě modelky je i nějaký nepořádek z interiéru. Působí to na první pohled trochu rušivě, ale v kontextu tvorby se zdá, že to má docela logický důvod. A při prohlédnutí dvou tří snímků začínám mít pocit, že i takové téma dává svůj estetický význam. Ano určitě některé věci by se dali přesunout blíž ke škatulce konceptuální umění. Ale v tomto případě jde spíš o bizarní pojetí estetiky než o její úplné opuštění. Na tomto konkrétním případu je vidět, že módní fotka dokáže být velmi kreativní a různorodá. Nekonvenční až kontroverzní počin. Nakonec musím sám uznat, že některé věci byť vypadají netradičně se mi i docela zalíbily. A nacházím zde i série, které jsou pojaty přece jen normálně, tradičně chcete-li, a působí velmi zajímavě. Nejvýraznější motiv v těch fotkách je  trocha fetišismu a pornografie, laciné pokusy přikrášlit fotku čicháním ke květinám. Snad fakt škoda, že v některých případech jsou to opravdu nevkusné pitomosti, že bych měl pocit se s tím nikde nechlubit.  Top téma je naopak to žebříkové a pak podobně laděné solitérní fotky. Tam se ukazuje, že autor má cítění. Opravdu uvažuje v celých tématických souborech, které mohou být postavené na geometrii, na stínohře, na estetice těla. Trochu mi uniká, zda autor zvládá fotky se skrytým příběhem, spíš bych řekl, že se více drží prvního plánu, který je predikovaný samotným vyobrazením. To ale není zlé, jen je to o volbě tématu a tady teprve se s autorem občas míjím.