Po hodně dlouhém čase jsem narazil na německého autora, jehož portfolio a způsob vidění by se mi mohlo stát vzorem v podstatě jen lusknutím prstů. Hamke využívá zastření a rozostření v míře mě oblíbené. Ale o to tolik nejde. Dojem z těch intimních okamžiků, kdy povětšinou fotí svou partnerku například večer v posteli a zachází do velmi esteticky zvládnutých detailů a hry s křivkami rozličných částí těla, to je ten merit věci. To je přesně ta erotika, o které víte, že tam je, ale přitom není určená k masturbaci. Prostě je to o emoci, či o duši. Je v tom znát takový ten příběh citlivého souznění a partnerského tajemství. Něco, co zná každý, kdo to prožil, ale zároveň o tom navenek nepotřebuje dopodrobna vykládat. Tímto způsobem na mě tyto fotky působí. Abstrakce, které si klidně pověsíte na zeď a návštěvě můžete navykládat, že je to vaše polovička s vámi. Hamke mě neskutečně potěšil tyto dva dny, které jsem mu velmi rád musel věnovat. Sledování instagramu je pro mě jen logický krok navíc a omlouvat se za zcela subjektivní nadšení ani nechci. Taková tvorba má potenciál být světová. Ti největší, které všichni známe ostatně fotili tak nějak s duší. Hodnocení druhé půlky portfolia kter éje laděno surrealisticky a je výrazně grafického ražení si tentokrát dovolím odpustit.
