Německá autorka. Skvěle expresivní projev. Depka, schíza, tragédie. To je tak první, co člověka napadne. Ty fotky nejsou o tvářích a o šílených výrazech. Hodně často se zde opakují podobné motivy, což moc rád nevidím, ale i tak je v té zrnité atmosféře těžké dýchat. Emotivnost je prostě znatelná. Portfolio není až tak nudné jak jsem naznačil. Nahota je zde využívána autorkou jen výjimečně a bohužel v opakujících se kompozičních řešeních jen o malinko zpestřených v detailech. Takže můj výčet fotografií bude o chlup nudnější než je zbytek autorčiny tvorby, který i tak trpí tím, že některé náměty fotografka neustále přetváří. Jako by chtěla vyslovit ještě něco k tématu nevyřešeného. Až na tyto výhrady je to ale zajímavý výčet prací. A rozhodně musím souhlasit s tím, že autorka má vizuální vyprávění, které zaujme a vtáhne. Zdá se že jde především o témata zmaru a smrti. Ale můžu se mýlit. V cestičkách z mokrých vlasů divák lehko najde i své temnější myšlenky, nejen ty autorčiny.
