1911 - 1992
Australský autor, který opět využívá ve své tvorbě dvojexpozic a solarizace. Libuje si i v kontrastech světla a stínu, nicméně dělá i jemně svícené snímky. Od velmi silných snímků s vysokou uměleckou citlivostí projevu a výtvarnou hodnotou přechází ve svém projevu k takovým glamourovějším až civilně rodinným vyobrazením. Zdá se, že tady autor už zapojuje i emoční stránku a ve vyobrazeních se občas nějaké to pocitové vypětí zrcadlí. Příjemně rozmanité portfolio tak obsahuje klasické snímky i řadu experimentů. Dupain si osahal postupy a styl avantgardy, ale ve svém vyjádření šel dál. Zřejmě tu máme i využití luminografie, na což pak mnohem silněji navázaly následující generace fotografů. To jak se tu láme takové to líbivější pojetí s až výtvarně bohatým artistním konceptualismem je místy roztomilé. Divák kouká na pěknou ženskou a najednou šup někam do až abstraktního výtvarna. Trochu razantní přechody, ale oba póly autorovy tvorby vystihují nejen dobu a zemi autorova původu. To nejpodstatnější je, že se tady naplno projevil talent a umělecké vnímání a byl prosazen i přes ty líbivé tendence, které tak často vídám například v současné v australské fotografii. Dupain je klasika, která by vnímavému divákovi neměla utéct.
