Emiel van Moerkerken

1919 - 1995

Holandský fotograf. V jeho tvorbě jsem vysledoval dvě základní polohy. Ta první je decentní, takže nějaký ten hadřík přes tělo. A ta druhá je lehce perverzní, takže bobřík. V popisu o něm se píše, že je mimo fotoprofese i psycholog, s tím by se možná do souladu dala dát dvojice fotek, kde je jen lidské torzo a hlava z figuríny. Rozhodně zajímavý přístup. Bohužel o fotografovi toho o moc víc není, dají se nalézt už jen nějaké ty portréty.  Zjevně si Moerken rád hraje s významy a s metaforami, což je velmi příjemné a osvěžující. Není nic zas tak zajímavého na stopadesátém ženském klínu až do momentu, kdy se mu dá sice třeba triviální ale další příběhová rovina. a tady v této poloze mě tento Holanďan baví. 

Michal Köpping

1976 - 

Český autor s vizuálním jazykem, který je také čímsi nový. Bohužel zklamala jeho prezentace, na internetu jsou jen malé snímky k dohledání. Takže požitek bude o to horší. Do fotografie tohoto autora se přenášejí poměrně jednoduchá zobrazení figur. Celou vizuální stránku ale komplikuje pozitivním směrem úprava fotografií. Jak šum tak další až grafické zásahy. Netuším jakou technikou je to vytvářeno, ale působí to obrazotvorně. Z poměrně triviálních fotografií se tak stává něco víc. Celkem si oblíbil i sprejerské nápisy jednak do prostředí s nimi komponuje akty, což je poměrně oblíbená disciplína. A jednak je tvoří na modelky, tak aby opět fotografie mluvila více jazyky. Mě osobně zaujala i fotografie zjevně z nějakého pracovního prostředí. Je to takový ten typ aktu, který má více rovin a člověk může uvažovat nad tím, proč je takto ztvárněn. Možná je za tím v prvním plánu snaha to ozvláštnit tím prostředím, nebo vzpomenout na éru bodovatelské fotografie, ale možná, že je myšlenka daleko hlubší a ono prostředí jen nějakým způsobem narušuje lehkost aktu a dodává určitý akcent. Celkem vizuálně poutavé jsou i akty na posteli zobrazené skrze mřížování. Je to fotografie na pomezí erotiky a sdělení o násilí. Celkem silný dojem.