neděle 19. června 2022

Damien Laube

Francouzský autor. Trochu si tady připadám jak Alenka v říši divů. Chvíli se ocitám mezi fotkami spíše koncetuálního pojetí, chvíli mezi fotkami podbízivými jako by na zakázku dotyčné dámě, chvíli se autor pokouší o umění ať už emočním nebo jiným podáním obrazu. Něco z toho je spíš klasičtější a estetičtější, něco je modernější a víc strohé. Téměř každý záběr má ve dvou variantách plus některé v sériích jako by se pokoušel o téma. Divák skrz to ztrivializování portfolia a množství fotek už ani nevnímá, že většina je cenzurovaný instagram. Jako by nás donutil se soustředit na tu kvantitu obrázků a hledat v nich smysl. A tady je problém, že u některých ten smysl je dost povrchní a u některých nejsem schopen ho vůbec najít. Když na mě působí fotka jako jakási aktuální momentka bez promyšlení a bez detekovatelného příběhu, pak těžko můžu. Je taky dost znát, že se autor inspiroval úplně jinde než v klasické tradiční francouzské fotografii, přesto že pár droboučkých odkazů bych si i odvodil. Vlastně je to celé takové jiné a tak v tom brouzdám a hledám s občasným zaujetím.