pondělí 30. září 2019

Heinz Hajek Halke

1898 – 1983

S tímto německým autorem mám jeden problém. Jak hodnotit něco, co je mi natolik blízké a zůstat aspoň trochu objektivní. Halke se prezentuje především tvorbou dvojexpozic a a pak různorodých studií aktu povětšinou ve stylu torza těla. Často využívá i ořezů někde přes kousek hlavy. Jako bych ty móresy odkoukal od něj. Některé dvojexpozice jsou řekněme klasika která neurazí ale ani nepřekvapí. Některé jsou ale natolik nové a svěží, že jsem se sám příjemně pozastavil. Třeba ten výjev z města se třemi pány podložený nahým tělem. Můžeme si o tom myslet ledasco, ale ta fotka vypráví třeba i humornou linku, kdo ji tam chce vidět. Nebo ty mírně emotivní pohledy do zrcadla, které vytvářejí dojem, že pasují mezi dvojexpozice, ale je to jen dojem. Pro mě osobně velmi příjemně čitelné portfolio postavené na estetice daných metod. Autor nepracuje ani s přílišnou emotivností ani nepřehání kreativitu s tvary a figurami vytvořenými z těla. Drží se z dnešního úhlu pohledu klasičtějších osvědčených postupů, které fungovaly vždy a ještě určitě dlouho fungovat budou. Pro mě tak či onak tento autor znamená objevení dalšího oblíbence.