Brit a vystudovaný právník. V uměleckém projevu tohoto fotografa nechybí silnější nálada. Od jaksi samozřejmých momentek až po výrazněji stylizované kompozice. Motivy ne zrovna neobvyklé ale s takovou příjemnou špetičkou expresivity. Zvláště ležící figury pak působí jako mrtvolně snové. Ale to je efekt i díky zavřeným očím a celkovému pojetí fotografie. Pózy samotné jsou spíše pevné a promyšlené, možná melancholizující. Je vidět v těch několika náznacích bohatší vnitřní svět fotografa. To že je jen naznačen nemusí být jen dílem těch pár nalezených fotek, může to být i osobitý způsob projevu fotografa. Na člověka kterému práva nesedly a dal se na umění celkem pochopitelná a rozhodně poetická tvorba. A bonus pro všechny kopie vlny jen tentokrát v oblečení. K té fotce bych rád znal důvod. Zvlášť když autor má jinak svůj projev, který s Drtikolem vlastně nesouvisí a spíš čerpá z jiných autorů.
