Eikoh Hosoe

1933 -

Můj obdiv k japonské fotografii už je známý. Dnes další autor, jehož portfolio je rozsáhlé a surrealistické. Obdiv!. Ty torza a detaily končetin nebo těl. Ta směstnaná různě barevná těla. Hra se symboly. Žádný přehnaný surrealismus jak je to dnes v módě díky grafice na PC ale přesto velmi emotivní a dramatem znějící fotografie. V těchto fotkách je to spíše o estetickém zážitku, o fantazii diváka, občas o navození úsměvu nad čučící sovičkou ale především hra barev ve škále černobílé a tvarů těla. Já si i přes tvrdší a zrnitější podání některých fotografií vše naprosto vychutnal. Těžko tady něco víc rozepisovat.