Georges-Louis Arlaud

1869 - 1944

Francouzský autor u jehož fotek jsem se docela zastavil. Nechci hned na úvod tvrdit, jaká je to bomba, ale pár věcí zaujalo.  Zaprvé, a to je asi nejvýraznější, tento fotograf hodně často zaznamenává ženy v jakémsi gestu pohybu nebo děje. Jakoby ty pózy nebyly strojené figury ale jen fotky během toho, co se modelka pohybovala po scéně. Těžko říct. Nicméně i pár stylizovaných věcí autor v portfoliu má. Díky tomu, jak modelky pózují, je vidět, že fotky nejsou současné, v těchto věcech se hodně tvorba během let mění, nicméně i tak jsou to fotografie velmi poutavé. A Arlaud v tomto smyslu působí velmi svěže. Druhá stránka věci je, že se uchyloval nejčastěji do přírody a k fragmentům staveb a to mi je v tomto žánru vcelku blízké. V těch snímcích, kde drží nějaké ty větvičky, by se asi dala najít nějaká symbolika. Ony ty pózy jsou takové, jako by oslavovaly matku přírodu například. Takže na závěr dodám jen to, že se zde pohybujeme někde mezi sochařskými výjevy a takovým lehce dojemným pobytem v přírodě. Aspoň tak na mě tato tvorba zapůsobila.

Stefano Brunesci

Britský módní fotograf. V jeho fotografiích se velmi často objevuje nějaký ten doplněk, asi je velmi těžké se osvobodit od módní tvorby. Přesto značné množství obrázků vyzařuje emotivní podklad, nejsou to jen strojené figury, ale v těch fotkách jsou zobrazeny nálady, i když se nezdají vždy přirozené ale spíše hrané, taková ta filmovaná vášeň, což u žánru musíme tolerovat. Přesto Brunesciho editorialy mají šťávu a jsou příjemné na pohled. Art sice zasahují jen tak "aby to tam bylo" ale to neškodí, módní fotce to dodává určité drama a pocit důveryhodnosti, že neprodává jen cetky, ale prodává i pocit z nich. A Brunesci umí pracovat s výrazy těla i obličeje a i když není artový z duše ale spíše z komerčních důvodů, umí zapůsobit.