Svetlana Melik-Nubarova

Žena fine-art fotografka. Smícháme kazašský původ, pohádkovost, surrealismus, fine-art, portrétní fotografii a celé to okořeníme špetičkou propagandy a vznikne to, co vám dnes chci představit. Malovaná pestrá povětšinou nekonfliktní fantaskní fotografická tvorba ženy, která  (proti)režimní věci fotí jako samostatné téma, jinak se zaobírá spíš jen tou vyfantazírovanou portrétní tvorbou dětí a dospělých. Je to neuveřitelné portfolio. Autorka v současné době žije v Turecku a jak se zdá všechny tyto nuance se promítají do její tvorby. Fotek je málo, protože nahotu příliš nevyužívá, ale i tak to stojí za zmínku.

Jaroslaw Datta

Výrazný polský umělec, který se odvážil jít svojí trasou. Přesto ale s ostatní polskou tvorbou a způsobem uvažování silně koresponduje. Nacházím zde propojení v jakémsi racionálnu a konceptuálním pojetí příběhů fotek. I práce s vizualitou a geometričností aktů a rekvizit se v polské výtvarné fotografii objevuje vícekrát. Když u tohoto polského tvůrce zredukujeme obsah na symboly, pak se zde dají nalézt i poměrně zjevné lidové nebo historické motivy. Práce s geometrickou estetikou těla jako by odkazovala na tvorbu  například Coignyho a zároveň to kombinuje s dalšími autory. Zaznamenal jsem nádech etno stylu ale také éteriky a rozevlátosti. Opravdu je znát z této tvorby takový návrat k přírodě a surovější přirozenosti. Autorovi není cizí expresivnější pojetí a sklony k darkbeauty případně velmi lehce hororovému podání motivů. Figuríny se tu objevují jako hojně využívaný prvek znásobení počtu postav a dodávají celým námětům úplně jiný ráz. Jakýsi odstup a abstrakci. Dá se říct, že jde o vyjádření pocitů nebo snad i vztahů. Emotivní až tragicky laděný postoj živé modelky zřetelně komunikuje s figurínou a utváří příběhové kontexty. Velmi pěkné portfolio. Za mě osobně nadšení.