Z Německa pochází i tato autorka. Ne, že bych se úplně nezaobíral myšlenkou fotit napůl vysvlečené, ale nějak pořád nevím, co to znamená mít něco málo na sobě a ještě všelijak ohrnuté na půl žerdi. Pořád mi smysl tohoto ještě uniká. To je tak první myšlenka co mě u tohoto portfolia napadá. Autorka linii komerce a artu čile vyhledává a přehopsává z jedné strany na druhou. Ladnost a estetika žensky jemná a líbivá. Můj osobní pocit je, že v tomto portfoliu jsou častěji glamourovky než art. Co je pro autorku typické na první pohled, že i tento žánr oživuje například zasněným výrazem a když už modelka nemá nic na sobě, tak aspoň drží kus prostěradla. Prostě takové pnutí dát modelkám prostor cítit se v mezích cudnosti. Je tu několik zajímavých obrazů, několik témat, která se průběžně objevují v tvorbě mnoha autorů ale i práce poněkud kýčovitější, které vyloženě cíli se zalíbit fotografovaným ženám. Bienewald má zjevný smysl pro estetiku a náladu snímků, některé kompozici jsou vyloženě povedené. Škoda jen, že to velice často shodí do lacinější podoby nějaký pitomý detail jako umělé řasy nebo prádlo. I když musím uznat, že ty panenkovské umělé řasy v jednom konkrétním případě spolu se ztvárněnou figurou působí až trochu surrealisticky, za mě určitě jeden z těch snímků, které zabaví.
