Mario von Oculario

Díky stránkám, ze kterých čerpám, tu i dnes máme německého autora. Tento fotograf trochu potemněl, zvedl počet modelek na jedné fotografii a taky trochu míň bral ohledy, tj. vzal to trochu víc explicitněji. Určitá míra deprimovanosti mi u těchto fotek nevadí. Temnější podání nebo různé torza těla to mi také sedí. Zaujala mě série fotek, kdy nahá žena rozdělává oheň. Tak trochu jak scéna z období neandrtálců. Ale i ty dvojice z urbexu. U jedné fotky jsem se zase natolik zastavil studováním, jak je tam to tělo poskládané, že odtud rozvinu myšlenku. Oculario je zřejmě člověk se zvláštním způsobem vidění. Vnímavý člověk, který vidí ve tmě zajímavé světla a ve světle nachází temno přesně tak, aby výsledný vizuál byl k pokoukání.  To, že se za většinou fotek, které oscilují mezi aktem, portrétem a lehčí erotikou, skrývá v principu dost deprimované nitro fotografa, je celkem zřetelné a fotkám to dodává level, díky kterému to nejsou jen obyčejné obrázky. Souhlasím, že nutně nemusí být jen fotky smutné, aby byly zajímavé, ale v tomto případě holt je smutku víc než dost.