Dnešní příspěvek nebude skoro vůbec o aktu a téměř ani o nahotě. V Polsku totiž vznikají opravdu konceptuální snímky. A tato autorka to jen dotahuje na další level. Tady se totiž střádá různý materiál a pracuje se s fantazií a představivostí a to až tak daleko, že autorka skládá diptychy podobných struktur. To jsem nikdy neuměl a vždycky obdivoval. Těžko mluvit o tom, zda jsou ty fotky zatížené deprimovaností, nebo jsou jen prostě tak ponuře provedené a přitom je obsah o jiných tématech. Rozhodně ale reflektují vizuální stránku prostředí, ve kterém se autorka pohybuje a dál si s ním hrají. Nicméně bych neřekl, že kromě připodobnění mají snahu tyto fotografie skrývat ještě další příběhy. To asi už ne až na pár výjimek. Jen Jako perličku uvádím, že hledání motivů fotografku zavedlo až do Opavy a do Olomouce. Rozhodně úžasné portfolio a rozhodně práce, která nepotřebuje vyzývavou, ani sprostě drsnou nahotu. Stačí ji taková prostá a lidská stránka těla, které má kde kdo. Autorka si ale vybere sobě zajímavý výřez z této reality a ten představí působivě estetickým způsobem. Interakce těla s dalšími okolními předměty a prostředím mám rád.
