Angličan, který se pohyboval část života ve Francii ale především žil na Novém Zélandu. Byl ze všeho nejvíce malíř a rytec. Co se týká fotografie přičichl také k autochromu. Jak kompozice, témata, tak celkově mírně zasněná a romantizující nálada a nějaký ten hadřík letmo přes tělo odkazují na dřívější výtvarná umění. Romantismus jako vyšitý. Opět přikládám pár skromných ukázek této rané umělecké fotografie, která se ještě neodpoutala stylem od malířství. A opět mám potřebu dodat, že vzhledem k dnešním nárokům je toto již zastaralé a upoutá méně, i tak to ale má velmi příjemné vyznění. Pokud bych měl ale srovnat dva poslední autory, které tímto publikuji, tak ten předešlý mi je sympatičtější přece jen trochu výraznějším stylem a větší různorodostí. Ale jak hodnotit 6 fotografií objektivně a navíc je dost podstatný rozdíl fotit ve stylu romantismu a secese. To je také důvod proč tento autor využívá k focení především přírodní exteriéry a velmi strohou stylizaci. Prostě je to mezi sebou dost neporovnatelné.
