Boyan Kostov

Bulhar jehož práce se tříští mezi styl líbivý a konceptuálně pojatou fotografii. Klouže od lehkovážných fotografi íaž k velmi charakternímu projevu. V líbivkách má něco na způsob beauty, v kombinaci s módními nebo erotickými prvky. Tedy takové náladové snímky oslavující krásu. Akt s hrníčkem kávy jednoduše nikdy nebude příliš velké umění, pokud bude postaven, tak jak většinově tato fotka nakonec dopadá. Estetika a krása je jedna věc, ale lacinost až podbízivost skoro šovinistického reklamního charakteru je ten neopatrný aspekt těchto záběrů. Na druhou stranu nikomu to neberu, je to věc každého, co a proč fotí a jak jeho tvorba vyznívá.  Kostov je zajímavý pro mě osobně tím, že libovolně přeskakuje přes tyto emotivní braky směrem k silněji příběhovým a emocionálnějším tématům, které i fotograficky jsou poněkud složitější a méně retušované do krásy. S klidem by se dalo říct že Bojan Kostov umí být něžně depresivní až silně náladový. Je to přesně ta poloha, kdy divák vnímá náladu a zapomene na to, že je to krásná nahatá ženská. Naopak vystoupí mnohem víc příběh, o kterém ta fotka je. Je tu i špetka těch fotografií, které mají nějaký řekl bych surrealisticky pojatý a fantazií ovlivněný obsah. Některé fotky naopak působí tak strašně neohrabaně a nedodělaně. No trochu rozporuplné portfolio. Nadšení se ale v mém případě dostavilo například u fotografie, která je celkově pojatá netradičním ořezem a vizuálně zkomplikovaná pomocí dvou zrcadel. Ženu tak lze vidět na obraze třikrát. To je moc pěkná fotografická myšlenka. Z fotografií řazených spíše k lehčímu žánru bych mohl vyzvednout tu se svíčkami. Esteticky velice zajímavé a příjemné.  Dotýkáme se tak trochu i estetiky tvarů a linií nejen výrazových schopností modelek. Tento autor má prostě na výběr od všeho něco. Jako by se nedokázal usadit v jednom žánru. A některé z jeho fotografických záměrů se mi opravdu zalíbily. Rozhodně tohle portfolio až na těch pár úletů vypadá jako jedno z těch nejzajímavějších, co jsem měl možnost vidět. Hodnotím to kladně i přes tu skutečnost, že tématicky je až trochu moc pestré. Co mě ale nejvíc překvapilo, že tahle tvorba je poměrně moderní, odkazů na kulturu a tradice zde několik je, ale jsou jen minimalistické.