Paul Heismann

 1912 - datum úmrtí nebylo možné dohledat.

Americký fotograf jehož hlavní orientací byla moderní fotografie s využitím dvojexpozic a solarizace. Efekt solarizace nebude asi nikdy mým oblíbeným prvkem, ale v některých případech se to dá. I u tohoto autora tak najdu fotografie, kde to vizuálně působí celkem dobře. Dvojexpozice s rostlinami mají určitou nadsázku a humornost. To diváka rozhodně potěší. Zdá se, že autor se snažil jít cestou vytvářet víc obrazy než fotky. Jakési výjevy, které spíš zaujmou vizuálně. A v tomto smyslu zdařile. Sice ne vždy úplně abstraktní obrazy ale dostatečně na to aby pozorovatel neřešil ženu na fotografii, ale řešil obraz jako celek. Figury působí emotivně. Obrazy tak mají i trošku náboj. Zdá se, že i z tak malého množství ukázek lze mít dobrý dojem.  V jednom možná ve dvou případech bych řekl, že autor mohl mít sklony k módní fotografii. Dané obrázky totiž nesou prvky, které by se zdařile daly využít v této profesi. Ať je to jak chce, kaktus pobavil nejvíc z celého portfolia. A protože se podobným pokusům věnuji také, mám aspoň inspiraci do dalších motivů. 

Pál Funk Angelo

1894 - 1974

Maďar, který se vyznačoval ve své tvorbě styly jako je art deco ale také o dost modernějšími přístupy. K fotografování využíval opět tanečnice a burlesky. Ve své tvorbě postupoval jak přes jednodušší koncepty tak také přes motivy se složitým ateliérovým prostředím, které mělo až grafické vyznění. Tady se opět setkáváme s fotkami, které připomínají jiné tehdejší autory. Občas sice uklouzl i ke kýčovitějším motivům, ale ani ty jako celek nejsou vyloženě odstrašující. Modernější avantgardní pojetí má pak velké charisma. Tvoří to takové emocionálnější fotografie, přestože emoce jsou zde zase spíš ojedinělé a upozaděné. Prostě drama spíše v náznacích a detailech. Autor se neobával stínu a světel a pracuje s nimi velmi citlivě i když je nepoužívá asi úplně cíleně a pro grafické ztvárnění už vůbec. Tak daleko jako Drtikol nedošel. Je to rozhodně poutavé portfolio i když se může zdát, že svým stylem trošinku zaniká mezi ostatními té doby. v těch rostlinných motivech se podle mého soudu projevuje už i taková ta socialistická tendence jakéhosi jemného kýče a oslavnosti. I přesto, že tu tentokrát dost operuji se slovem kýč, nemyslím si úplně, že by si tyto fotografie úplně shodit ze stolu zasloužily.