Fabrice Muller

1966 -

Zajedeme si do Švýcar. Dnešní autor experimentuje s klasickým kolodiem, ale stěžejní část portfolia má formou polaroidů nebo digitální fotky upravené do stylu polaroidu a lomo. Zjevně ho ten zastřený až neostrý, někdy různě kazový svět baví. Mnohé figury má jako siluety, protože v protisvětle z toho polaroid nic jiného nevytáhne.  Po této stránce zajímavé portfolio, jenže až do chvíle, kdy se člověk zamyslí nad obsahem. Jak jsem psal už na Twitteru, tolik bobříků, čili rozkroků na jednom místě by člověk fakt hledal těžko. Autorova obsese fotit ženské klíny směřuje až k tomu, že na 70% fotografií vynechává celou postavu a ořezává postavy tak trochu jako já, klidně přes půlku obličeje. Ty ořezy mi samozřejmě nevadí, horší je, že to dělá hlavně proto, že dotyčná tam vystrkuje své vnady a autor chce fotit hlavně to. Takže v mnohém poměrně prvoplánové fotky zajímavé leda pro intimní chvíle. Měl jsem tu už autora, který se erotickou fotografií zabývá a jeho přínosem byla vtipnost a kreativita. U Mullera mi oboje dost chybí. Jen velmi okrajově se k tomu snaží přiblížit a těch několik fotek vám tu předložím. Ten zbytek jeho portfolia je prostá erotika zviditelněná jen použitou technikou, která tomu dává takový ten punc, který zrovna u polaroidu nesnáším - konceptuálně se tvářící pornomonentky.