středa 5. června 2019


Stefano Granata


Další Německý fotograf. Styl se mi opět trochu hůř posuzuje, protože portfolio je menší ale pokusím se popsat aspoň pár základních dojmů. Aktoportréty z prostředí urbanistické krajiny jsou velmi atraktivní a lehce adrenalinové téma. Společně s mrakodrapy působí hezky, ale bohužel mi nepřijde, že by nějak abnormálně vyčnívaly. O emoci ve svých fotografiích se sice pokusil, ale sklouzl velmi plytce po povrchu a zůstal jen u dojmu, který mnohde přeplácal glamourovými gesty. Ve své podstatě ani detailnější záběry, až na jeden, nezaujmou nějakou geometrií nebo nějakým myšlenkovým posunem. Všechno už je to takové jednou vyprané a tak trochu zaprané do růžova. Jediné, co mi tak zůstává jako zábavné a inspirující, jsou fotky, kde je zaznamenán pohyb ať je to šátek nebo noha nebo vlasy. Tato dynamika je krásná a poutavá, zatímco zbytek obrazu je čistý statický. To se mi zdá jako silný projev autora, bod na kterém by mohl vystavět přinejmenším část svého portfolia a ne jen 3 snímky.