čtvrtek 14. října 2021

Romana Trojanová

Romča je z řad mých fotografických kolegů a kamarádů. Takže si dnes dovolím poněkud familiérnější oslovování. Na úvod bych měl několik slov. Její tvorbu, tak jak jsem měl možnost vidět pár fotek, vnímám spíš jako kytičkovou, hodně o zátiších, nebo o close-up stylu. Portrétu a potažmo aktu se věnuje spíš občasně až okrajově. To se z mého úhlu pohledu všechno promítá do fotek, které zveřejním. A mám na mysli i ty pozitivní i ty negativní stránky. Fotit lidi a zvláště pak neprofesionální modelky dá docela dost práce a málo kdo na to má. Proto tu budou fotky prostší a méně propracované, ale především tu budou i ty, které vyjadřují to, co Romana má ráda a jak vnímá svět. Ženský element, barvy, květinové vzory a zjednodušení záběru až na úplné a přitom estetické a nevulgární detaily.  vlastně takový styl jsem na svém blogu ještě neuveřejnil, a tak jsem rád, že mi dala svolení. Ta práce s neostrostí a snovou zastřeností, případně kombinace více expozic dáva fotografiím takovou tu  křehkost sněžné vločky a romantiku. Přesto jsem tu nikde neměl pocit kýčovitosti. Zdá se, že Romča ví přesně tu míru, kdy je to něžné ale ne přeslazené. O známkách konceptuálního smýšlení, kdy vybrané fotografie mají skryt další příběh a kontext vyjádřený i prostředím kolem aktu samotného a pak kompozici těla v něm. Tyto motivy nejsou jen zdobným obrázkem na zeď. Je fascinující jak někomu tento žánr jde ve výtvarném duchu, tak nějak sám od sebe.