čtvrtek 30. ledna 2020

Frank Petronio



Američan a opět takové zvláštní portfolio. Autor se chlubí svým strohým a přirozeným přístupem a stylem vyobrazení reality. Dobře to bych mu nebral, ale je to takové na hraně estetiky. Spíš bych řekl, že až na vzácné výjimky se mi to moc nelíbí. Je to tak trochu jako by vyplácal film úplně zbytečně a záběry jsou něco mezi dokumentem, pornografií a cvaky z nudy. Naštěstí těch aktových fotek má tak málo, že se u nich aspoň občas snažil o jakési zachycení atmosféry. Ale veskrze ve stylu ukaž bobra přes zaujetí obráceným obrazem v deskáči skutečně nepřinesl nic zas tak převratného. Asi pět fotek je docela zdařilých a zaujmou. Navíc jsou to skoro všechno interiérovky. Netuším kam tohoto autora povede tvorba. Já osobně bych šel touto cestou, která v těch fotkách je naznačená. Naznačená gesta tělem, poněkud pronikavější výraz v obličeji, jako by byla soustředěná na něco. Jsou to fotky vkusnější a zároveň ukazují, že si autor umí všimnout. Pak je ještě povedená ta ve vaně i takové album fotek o hygieně bych si dokázal představit, decentní a smyslné. Uvidí se.