Italská fotografka se zaměřením na autoportrét. Hodně fotek je do značné míry stejné kompozice. Průvodním znakem této autorky je, že obličej poznáme jen na několika málo fotografiích. Zato prsa ty si prohlédneme "stokrát". V této tvorbě se díky průhledným látkám a květinám neustále projevuje autorka jako velmi něžná citlivá občas melancholická až deprimovaná osobnost. Například rozverná hravost je věc, kterou tu prostě moc nenajdeme. Všechno je to spíš do posmutnělé tonality a to i přes časté pastelové barvy. Nicméně není to tvorba, která by dolehla i na diváka, že by se taky chtěl zabalit do kartonové krabice a odletět kdoví kam. Docela hezké portfolio s jemně podanými příběhy, ale s ohledem na to, co už zde mám zveřejněno, bych to řadil spíše k lepšímu průměru.
