Francois Sechet

Francouz, který má portfolio žánrově různorodější. Pro nás nejdůležitější jsou dvě části a to krajina Skotska a portréty pihatých holek. V portrétech jako by se zrcadlil mužský přístup, strohé, někdy až přísné, jednoduše řečeno mužsky strojené výrazy. Skotská krajina je soubor z větší části minimalisticky pojatých aktových figur zakomponovaných do exteriérů Skotska. Kdyby si autor pohrál více s postoji modelek, asi by to neuškodilo věci. Po chvíli procházení se to totiž zdá tak nějak stejné a zajímavé jen tím měnícím se pozadím. Nicméně i přes tuto jednoduchost jsou ty fotky příjemné. Pokud bych fotil někdy záměrně a plánovaně krajinu, tak dneska už vím, že jedině s pózující nahou ženou v ní, takže toto album naprosto chápu. Portrétní album je přeci jen trochu lepší. Zatím co u krajiny se fotograf úplně neotevřel, nechal si emoce pro sebe, protože ho více zajímala ona příroda, v těch portrétech se mi zdá i přes svou zjevnou introvertnost o dost víc odhalený. Špetka bolesti, pár hrstí zádumčivosti, okořeněno troškou zasnění. Tady se mi fakt líbí to, že nejde módní cestou dělat z pihatek zajímavé krasotinky, ale fotí i zamračené a různě jinak nelibě se tvářící portéty. Takže evidentně hledá a vyobrazuje různá emoční vypětí. Toto je podle mého velmi silná a poutavá stránka tohoto autora a pokud v tomto albu ještě pokračuje tak jedině dobře.

Ellen Rogers

1983 -

Autorka z Anglie, která vytváří ručně kolorované fotky. Trošku dark styl a trošku melancholický. Místy mi to přijde jako útržky z nějakých historických obrazů s náboženskými nebo obecně mytologickými motivy.  V několika případech jsem nabyl dojmu, že autorka zde filtruje nějaké deprese, případně se pokouší až o mírně hororové scény. v Jednom ze svých projektu se dá dočíst, že se vyrovnává se svou matkou, která umřela. A myslím si, že náznaky bolesti se prolínají celým jejím portfoliem. Takže dnes, kdo bude chtít být unášen na vlně depresivního až temného stylu, má prostor. Víc se tentokrát k této tvorbě nedokážu vyjádřit. Pro mě je tohle obdivuhodně výtvarné dílo na nějaký další výklad příliš komplikované a nějak nevím, co víc dodat. Je fakt, že tato autorka nemá obsah tak zdobný a přerekvizitovaný, ale jinak mi to připomíná tím celkovým vyzněním nedávno publikovanou Francouzku. Jakoby tato angličanka pracovala s jejím uměleckým odkazem a rozvíjela jej dál.