Ital. Fotograf zaměřený na erotickou fotografii. Ve svých medailonech rád polemizuje s fotkou Mapeltorpa. Asi tam něco i z jeho tvorby zasahuje, ale přece jen bych s tímto názorem byl trochu opatrnější. U Rubbiho významně vystupuje eroticismus, a v tomto smyslu poněkud drsnější a přímější podání fotografie. Mě osobně, a je to čistý subjektivní dojem, přijde už tato tvorba za uměleckou hranou. Ke zveřejnění jsem se přiměl jen pro těch několik fotek, které jsem zde vytřídil a které ještě mají cosi osobitého v sobě. Jednak fragmenty všedních věcí, jednak nepřehánějí explicitnost a sexuálnost, ale spíš tvrději vyjadřují pocity. Je právě třeba si všímat toho jak do fotky prostupují andělíčci a sklenice a podobné blbůstky, škoda jen že ta tvorba na tom nestojí častěji. Je to místy hrubé jak záplata na pytel. Autor nemá problém s tím bouchnout fotku při tvrdém světle z blesku. Velmi často jde do kontrastu, kdy střední tóny nejsou to nejdůležitější na světě. Prostě syrová fotografie. Místy to svým jakoby reportážním stylem připomene nějaké gheta či vykřičené podniky, tj. světově proslulé série fotografií například od Arakiho. Zatraceně zvláštní fotka, s kterou si nevím rady. Každopádně zase jeden gynekolog s analogovým aparátem v ruce.
