1982 -
Ruský fotograf. Když jsem našel tuto tvorbu, byl jsem docela překvapený. Ruská tvorba mi nijak zvlášť zajímavá nepřišla a tady jsem si hodně zábavných fotovýtvorů našel. Nevidím tu ani slovanský způsob myšlení, ani motivy lidové či mytologické. Naopak tento fotograf šel poměrně populární cestou líbivějších záběrů a zapojil do hry spousty punčoch a prádla a rozličných hadříčků. Díky tomu může evokovat například francouzský budoárový styl. To, co mě u tohoto autora ruší a vadí do značné míry je až otravné množství barevných úprav. Z nichž některé jsou jednoznačně zbytečnost navíc. Nic, co by podpořilo efekt fotografie, až na pár světlých výjimek. Za excelentní fotografův styl považuju jiné efekty. Neostrost či zastřenost ať už vlivem komponování přes nějaké kvítko, látku, nebo prostě jen technická nedokonalost snímku jsou první věci, které se dají postřehnout. V pár příkladech se dá najít i určitá míra syrovosti a jakési nepřikrášlené reality. Dokonce jsme tu zaznamenal výrazy tváře tak zvláštní, že ty fotky stály za delší zastávku. Častěji si ale autor potrpí na ta pojetí, kde je v menší míře něha a romantika podaná vstříc zákaznicím. Autor krom jiného velmi často pracuje s protisvětlem a figurou abstrahovanou až do siluety. Nebrání se ořezům přes obličej. Hlavním motivem tak zůstává tělo. Co mě kromě protisvětla zaujalo jsou i časté hrátky se stínohrou. Portfolio je skutečně pestré, něco bych třeba i vyřadil, ale v zásadě je tu dost záběrů, které stojí za pozornost. A to říkám při plném vědomí toho, že jde o stopadesáté první pojetí téhož, kter se ale nejeví jako nudné opáčko. I přesto hlubokomyslné umění tvoří jiní autoři. Prostě tento Rus je autor civilních jednoduchých scén a prostších motivů s občasným přechodem až k monumentálnějším výjevům, ale tak nějak proplouvající ve středu uměleckého pole. Jeho tvorba na sebe občas upozorní osobitou zkratkou. Zkrátka nic, co bych považoval za brak, ale zároveň nic excentrického, jak někdy umělecké výtvory mohou být.
