čtvrtek 19. ledna 2023

Marta Glińska

Fotografka z Polska. První dojem u těchto fotografií je nostalgické retro, tajemno. Některé fotky působí trošku civilněji. Jinde je vnímatelná ženská vloha pro estetiku a snaha tím pádem dokrášlovat a zjemňovat celkový motiv. Nicméně zasněnost se prolíná asi celým výběrem fotografií a to i přes určité sklony k modernějším experimentům. Ze svého pohledu můžu říct, že sice černobílé nostalgické fotky patří k tomu nejvýraznějšímu, co autorka má, ale přijdou mi jako takové opakování toho, co už zkouší řada dalších autorů. Některé experimentálnější počiny jsou pro mě úplně k vynechání, protože zrnem/šumem, tónováním, a krajkou přes oči  mě autorka nezaujala.  Osobitá tvorba, která se tak často u autorů neopakuje, se  nalézá tam, kde autorka hledá hru tvarů ve fragmentech těla a třeba i tehdy, kdy je jakoby focen interiér a tělo tam mimochodem někde vykukuje.  Tady je pro mě autorka svěží a něčím nová. Stejně tak pozitivně hodnotím fragment jejího díla zabývající se  protisvětlem z okna přes záclony a závěsy. Řekl bych, že jde o pokus o abstraktnější pojetí aktu. Jsou to ale velmi individuální pokusy, které by se hodilo rozvinout. V portfoliu tvoří takové výčnělky, které do celku úplně nezapadají. A je spíš otázka, co tedy autorka chce přesně tvořit. Za mě hezké portfolio, u kterého jsem se rád zdržel.