Německý autor, jehož tvorbu bych zařadil do kategorie fine art. Nejzajímavější je že vlastně v kategorii akt až na pár výjimek nenajdeme explicitně vyobrazené nahé části těla. Většina tvorby je totiž postavena na figurativnosti, na estetickém dojmu z tvarů. Prostě jako by autor byl architekt či sochař a své obrazy tesal z mramoru. Portfolio je skromné možná se ještě někam vyvine ale zatím zaujalo využitím látky. Je pravdou, že tyhle figury sem tam zkouší fotografové do svých portfolií, ale Lunenburg se mi zdá systematičtější. Víc dává prostor grafickému projevu nad dramatickým gestem. Jde mu víc o jemnou estetiku a dynamiku spíš formou tvaru než naznačeným pohybem či zdůrazněním třeba otevřených úst. Tvar těla zjednodušuje do linií a torz. Skoro by se dalo najít přirovnání k figurkám, které využíval ve své vrcholné tvorbě Drtikol.
