Německý fotograf a cestovatel. Ve své tvorbě pojící se hodně k Alpám se pokusil propojit estetismus z japonské a americké fotografické tvorby. Co to ve finále znamená? Krása ženy zůstává dost zdůrazněna ale zároveň je tu hodně propojována s krajinou. Příliš se tu dbá na estetiku póz, což má za příčinu strnulejší a strojenější figury. Vzácně jsou některé snímky podobně zábavné jako práce od Viky Kollerové. Nálada jiných snímků zase jako by vycházela z principů přejatých od některých módních fotografů, kteří se pouštěli do podobných vlastních projektů. Autor by si možná měl víc ujasnit, jestli chce líbivější fotky nebo umělečtější. Přijde mi, že trochu váhá, co radši. Tématem nás tato tvorba nijak neobohatí, prostě stará dobrá klasika s romantizujícími prvky. Obsahově jsou zde kromě klasických motivů a klasických póz navíc i některé zajímavé kompozice a hra s okolním terénem vytvářející hezké napětí. Taky je fakt, že v tomto rozsahu je pojetí portfolia méně časté. Takže je fajn, že se autor věnoval tématům systematicky, o to větší význam to pak má.
