Alexey Matveev

Dnes se podíváme mezi kýčovitou ruskou tvorbu. Rád bych nabídl něco s vyšší úrovní, ale třeba se poštěstí příště. Asi se dá paušálně říct, že tato tvorba je podřízena estetice ženy a ženského těla a sexualitě s tím spojené. Ovšem jsou zde nápady, které jsou spíš ujeté a přehnané, takový vkus, který je možná dobrý do kalendáře na garážová vrata. I tak ale vypíchnu několik fotografií ať už je to díky práci se světlem, nebo je to tím, že zde autor pracoval se zajímavým ztvárněním figury, případně si pohrál s digitální editací do nějaké poutavé podoby příběhu. Dovedu si představit, že toto je portfolio začínajícího tvůrce. Má několik zajímavých nápadů, které pokud rozvine a nenechá, bude s tím v budoucnu velmi úspěšný. Rozhodně tu naději vnímám. Asi bych tentokrát nešel tou cestou s vystínovaným svícením, ale spíš cestou ostatních nápadů, které hodnotím hlavně pro příběh a nebo působivost figury. Ale to je detail. Záleží na autorovi, kam chce směřovat. Zatím je digitální fotografie v jeho podání taková plastová a s efektem krátkodobého trvání.  Zapamatovaltelné jsou tak dvě tři fotky přibližně. Některé fotky bych úplně vymazal a jinde bych téma rozšířil o pár záběrů, které by celému nápadu daly zajímavý rámec a myšlenku.

Erik Tranberg

Americký především módní a časopisecký fotograf. Styl fotek, které se dají od autora nalézt, patří někam mezi žánry módní fotky, glamour, beauty. Jedná se tedy o tvorbu na vnímání spíše lehčí. Žánry, které si přílišné ambice nekladou. Pojetí a celý koncept je spíše jednodušší bez honosných dekorací a editací, občas ale až mírně bez rozumu. K čemu je mi album černobílých fotek, ve kterých jsou dvě barevné. Tomu nerozumím a ani snad nechci rozumět.  Občas autor překvapí i charakterově bohatší fotografií. Takový snímek se rozliší snadno, výrazově hlubší tón, i přes jednoduchou stylizaci poutavý záběr svou náladou případně světelnou atmosférou. Fotograf více než tvrdě pózovat své modelky nechává tak nějak dělat různé věci v rámci přirozenosti a vznikají díky tomu mírně rozvržené momentky. Zde právě občas dostává prostor i tvořivá síla autora, která jak se mi zdá leží v tom vymýšlet nové přístupy ke kompozici. Na to, že žánrově i v mnoha dalších ohledech trochu nezajímavě splývá tvorba tohoto Američana s tvorbou dalších autorů, se dá přivyknout asi jen proto, že se snaží objevovat nové úhly pohledu a ořezy a to je pasáž, kde mě celkem zaujal. Zbytek tvorby tvoří jakýsi umírněný standard líbivých fotek, který neurazí ale zároveň zaujme jen v rámci průměru.