Tetsuro Higashi

Japonsko. Země nevšedních estetických zážitků. Jestli je to jinou kulturou a tím pádem i jiným vizuálním jazykem, já vlastně nevím, ale vždycky najdu něco, co mě upoutá. Higashi se velmi vyžívá v zakrývání modelek průsvitným hadříkem  a pastelovým tónem v barevnosti fotek. Skladba těla a komponování jsou jako vždy takové jiné, nové. Tam na východě jsou fakt objevitelé v těchto věcech. Samozřejmě ne všechno je natolik odlišné od zbytku světa a část autorova portfolia je citelně japonská ale ne zas tak nevšední abych se s ním příliš zaobíral, ale vždy je v tom portfoliu něco čím vybočují. I ten letmý náznak práce s neostrostí Higashi umí do porfolia zapracovat a zvláště jedna z nich je pro mě přesně to pravé ořechové výtvarné dílko. Nicméně zůstávám toho názoru, že jeho nejsilnější stránkou jsou ty hadříky a k nim poměrně častá inovace ve hře s kompozicí, jakési skrčení modelky a zapasování do formátu fotografie. Za mě super pasáž v Higashiho uměleckém vyjádření.