úterý 29. října 2019

Yoshiyuki Iwase
1904 - 2001

Zatím jsem tu měl samé perly, tak dnes si dáme lovkyně perel. Tento japonský autor se zjevně zabýval focením hlavně těchto žen. Těžko říct, jestli mu pak zapózovaly i na aktovou tvorbu, to je totiž druhý pól jeho portfolia. Zatímco Amy jsou svým způsobem portrétem v duchu dokumentu, Iwaseho aktová tvorba je typicky japonská. Rozervaná, bouřící příroda, velmi jemná estetika hrající si s detaily a tělo doplňující celý výjev. Faktem je, že ne vždy ale takto fotil. Dost často hraje figura dominantní roli a okolí je spíše jakýmsi malebným doplňkem. Občasná nápodoba kamenu nebo jiného objektu pomocí těla nebo prosté kopírování linií, to je v aktové tvorbě běžné a nijak překvapující. Iwase tady nepředvádí nic zas tak zásadně nového a drží se osvědčené klasiky bez větších modernistických experimentů. Pro sebe nacházím několik výjimek, které jsou řekněme skoro jako typické japonské obrazy. Musím konstatovat, že tahle estetika a způsob vidění mě fascinuje. Je to velmi příjemná práce s lehkou náladou a motivy, které mi nikdy nezevšední.