Axel J. Scherer

Německý autor, žurnalista. Tvorba tohoto fotografa se nese v duchu širokoúhlém.  Oblíbené jsou kompozice v diagonále s mírným nadhledem. Dalším výrazným prvkem je spíše portrétní přístup. Fotografiím ale přece jen chybí ta správná šťáva. Až na výjimky je to takové obyčejné. Ničím nepřekvapí. V tom málu fotek je tak třetina, u kterých se dá chvíli zdržet a  snad i zaujmout. Fotograf tady naznačuje emoce, pracuje trochu i s vizuálním dojmem. Fotografie mají takovou lehkou dramatičnost a celkem mi ladí i to syrovější barevné podání. Evidentně se fotograf snaží. Že je výsledek podprůměrný, to je druhá stránka věci. Myslím si, že by to chtělo tuto část portfolia ještě rozvíjet, protože v náznacích je podle mého soudu vidět, že autor nad focením nemá úplnou kontrolu, ale občas zaznamená zajímavý motiv. Pokud půjde touto cestou dál, vypracuje se k dokonalosti a  výrazově silným fotografiím. 

Evangelia Tsialta

Autorka z Řecka a její vcelku emotivní portfolio. Některým barevným snímkům by prospělo černobílé podání. Záda a torza bez obličeje. To je nejčastějším projevem této fotografky. Je tu zajímavé, že v hodně úsporném stylu a jednoduchém prostředí dokázala nafotit poměrně slušně velkou kolekci fotografií, které umí chvíli zabavit. Mají "tvar", emoci, duši. Sice nevyčnívají z davu, ale nejsou ani nudné, naopak jakýmsi nadhledem nad tělem modelky přinášejí zábavný nový pohled. Vidím tu potenciál tvůrce, který není úplně okoukaný.  Po čase nacházím i vyváženost mezi vizuálním dojmem a náladovostí. Přitom je snad důležité říct, že fotky svou kvalitou a šumem vůbec neadorují technickou stránku. Což je podle mě mnohem přirozenější přístup než sterilita fineartu. Když porovnám s jinými, tak je jasné, že ji já osobně obsahově nezařadím mezi top, ale je natolik dobrá, že si prohlížení můžu užít a to je dobře. to je to co chci a co očekávám.