Umělec pocházející z Rumunska. Jakob by používal SW úpravy nebo optiku typu lensbaby, protože je tu tolik záběrů ostrých jen lokálně nebo vůbec. To je skoro neuvěřitelné, jak tomuto člověku vyhovuje tahle dojmová poloha. Dojem je dramatický někde až silně expresivní. Autor pracuje s pocity deprese a tragiky. V této tvorbě asi častěji nacházím fotky, kde dominuje příběh. Hodně častá je i poněkud svérázně pojatá snaha o zachycení ženské krásy. Častým jazykem, kterým se fotograf vyjadřuje je poněkud syrovější, zrnité a rozmazané vyobrazení, které se snaží vlákat diváka na konkrétní vjem. Tím pro mě vzniká někdy trochu prvoplánovité dílo, ale o to jde. Když autor fotí prsa, tak prostě upozorní na prsa. Pokud ale fotí pocitově, pak je fotka víc zkomplikovaná a dává i větší prostor pro fantazii. Například spojení květin a těla má své tajemno a poutavou atmosféru. Košilky, občas kraječky a vějíře trošku připomínající francouzský přístup. Dramatičnosti nahrává i častá práce s výrazným světlem a stíny. I u tuctových snímků se vyhýbá obličejům. Autor v tomto žánru nechce ani trošku zabíhat do portrétu. To je poněkud zvláštní. Přitom si myslím, že mnohá torza jsou, jako by vystřihl z portrétní fotografie hrudník. Takové čímsi neúplné a zatím i takto samostatně silně vypovídající. V celém portfoliu nakonec převažují jakési zasněné a zastřené záběry. Jako by zůstala autorovi chuť do glamourově podané estetiky. Jen ji svou drsnější povahou podává hodně zkresleně. Mluvit zde o lehké erotice je asi mimo mísu, ale přesto některé fotky i takto mohou na diváka působit. Potemnělé ale zajímavé portfolio.
