čtvrtek 9. dubna 2020

Andreas Theologitis


Řecký architekt a příležitostný fotograf a účastník obdobných soutěží ve kterých jsem své štěstí zkoušel také. Narozdíl ode mě tento autor má těch cen už solidní sbírku. Také proto pojal svůj web ve stylu: pochlubím se cenou a k ní přiložím album zmíněných fotek. Škoda jen, že většina těch stories buď obsahuje jen odkaz, který je mnohdy už nefunkční a nebo jsou o jiném foto žánru. Aktu se tak věnuje méně. Ten nápad s projekcí výškových budov má spíš zajímavý příběh. Vizuální stránka není rozhodně ošklivá, ale nadšením, že bych rozdával diplomy, z ní tedy neoplývám. Je to takové jako by plácnu na nahé tělo strakatý vzor. A když to nevyjde moc esteticky, tak se taky nic nestane. Škoda, jedna dvě fotky dobré, zbytek slabý. Další alba jsou naštěstí jiné kafe. Tam jsem si své užil. Urbex a nahé tělo v koncepčním pojetí, které mám rád. Kombinuje totiž, nebo se o to aspoň někdy snaží, tělo s prostředím tak, aby vznikala nějaká logická interakce. A to je úhel pohledu, který má co říct. Fotografie, které nemluví, jen se předvádějí, jsou fajn oddychovka, ale ty vyprávěcí jsou nejen intelektuálnější ale i zábavnější. Je to přece o představivosti a o stráveném čase s nimi. Vizuální podání tohoto autora ale také boduje. Kaleidoskop nebo jednotlivé "portrétovky" jsou velice vizuální snímky. Diplomy zcela určitě zasloužené.