Nicolas Guérin

1978 -

Francouz. Další z řady módních fotografů. Ovšem tentokrát z řady platí doslovně. Něco takového jsem ani ve snu nečekal. Ta neostrost, ty roztomilé nápady, to výtvarno. No mohl bych se tu rozplývat do nekonečna, ale podstatou je že tento člověk vložil do své tvorby přesně tu špetku erotiky, emocí a výtvarných technik, které vizualizují výsledky tak, že bych skoro řekl, že musí těžko prodávat focené produkty ale skvostně prodávat svoji tvorbu. Ty fotky jsou o něm, o tom jak to chce, vidí a prožívá  on sám. Báječné! Jedním slovem báječné!

 

Radoslaw Pujan

Další z řady polských šikovných autorů. Styl, ve kterém se převážně pohybuje, možná trochu odkazuje na některé ikony módní fotografie, také se v tom dá najít špetka současné ukrajinské tvorby a třeba i další vlivy. Pujan jde spíš po příběhu ve fotkách, takový jakoby dokument všedních situací. Tohle pojetí fotky je složité na výběr prostředí, rekvizit, oděvů a vůbec konstrukci celé situace. Je to žánr vyžadující prostě složitou režii, samotné focení už potom možná tak zásadní přemýšlení nevyžaduje.  Je otázkou nakolik je to za hranicí toho, že se na to jen dobře dívá a nakolik je to ještě o poetice a nějakém tom smyslovém vnímání tvorby místo erotiky. Tak či tak zůstane pravdou, že jak Lobanov tak i Pujan, byť jsou si pojetím docela blízko, zůstanou každý svůj a oběma fandím.

Ján Šmok

1921 - 1997

Slovenský fotograf dlouhodobě žijící a učící v Čechách. Nebyl jsem si jist, zda ilustrace povětšinou nesourodé a pařící k vydaných knihám jsou zároveň jeho práce. Na tom stojí a padá obsah tohoto článku. Ján Šmok je mi známý především jako kantor a tvůrce učebnic. Přesto se k těm pár snímkům, které jsem stáhl zkusím trochu vyjádřit. Šmok je kromě toho co už bylo řečeno také autorem mnoha studií ženského těla, kniha Akt vo fotografii je toho důkazem. A zatímco se zdá, že velká část života byla věnována konkrétním popisným věcem, dneska by se to vše hodilo pro konceptualistickou výstavu, tak to málo, co jsem našel a snad dobře identifikoval jako volnou tvorbu, vypadá tak mile abstraktně. Zachována je tendence ke studii tvaru a zřetel bere i na nasvícení. Nicméně neostrost nebo stínohra, tolik oblíbené u fotografů, tady působí jako žádané odlehčeni.