Resa Rot

Dlouho jsme neměli žádného německého autora. To byl samozřejmě vtípek, ale za to zcela vážně v blogu chybí větší zastoupení žen. Tak se velmi pečlivě podíváme na jednu autorku. Popravdě, když jsem její portfolio procházel, tak jsem jednoduše zíral jaká práce s obrazem a jaký nenásilný ale intenzivní projev prokládaný symboly. Siluety v neostrosti, které jen velmi lehce informují o tom, že tam nějaká postava je. Někdy nakombinováno neostré tělo s ostrou portrétovkou. Místy takové zvláštní emoční napětí, které nejde do přehnaných vyloženě depresivních kontextů, ale i tak se člověka dotkne. Můžu litovat jediného, že Resa Rot nemá vlastní web. A pak si tak mimoděk všimnu: borec s "hranostajem". Krom toho, že to je nějaký transsexuál, že fotka je spíš dokument než akt a hranostaj bude nejspíš kuna, tak to člověka tak zvláštně uzemní. Resa Rot se prostě pohybuje přesně pod tím lanem nataženým v rukou jedné ze svých modelek, s kterým souzním a je už nepodstatné z jakého úhlu na sebe do zrcadla kouká.

Jess Ruby James

Australská autorka. Zajímavý poznatek, že z Austrálie jsou většinou takoví odlehčení autoři. Lifestyle a pohodička trochu šmrncnutá třeba hipíkama. No každopádně tahle modelka a fotografka v jednom své fotografie neuveřejňuje, což je taky hendikep, protože jsem našel jeden článek, kde byla směs fotografií, které mě naprvní pohled zaujaly. Proč? James totiž dává fotografiím ještě vnější zásahy. Mačká, zamalovává, pokládá různé listí atd. Tyto způsoby ovlivnění základního obrazu nejsou nepodobné některým jiným autorům. Obsah fotek je řekněme opravdu jen líbivý a takový velmi lehký. Sem tam autorka okořenění své snímky neostrostí, aby se více zachytila atmosféra  než obsah. Takže se nejedná o nějaké zázračné pokusy. Staví na zachycené náladě spojené s létem, mořem a to je mi blízké téma. Těmi zásahy přece jen autorka naznačuje ještě něco, další úvahu nad svými obrázky. To je zajímavý projev, který pokud se rozvíjí, může mít poutavé vyznění.

 

Rostislav Košťál

1943 -

Uměleckou skupinu EPOS asi zná dostatečné množství lidí. Jejím členem byl i tento český autor. Rostislav Košťál rovná se dramatická krajina a ženský akt. Autor osciluje mezi lehčím romantickým podáním a zrnitě a pochmurně vyjádřenou krajinou spolu s inscenovanými scénami nebo samotným aktem.  Do toho se vkliňují i figury upomínající na Tarasovskou tradici aktu nebo si pohrávají s humorem. Inscenované příběhy střídají fotografie pracující s estetikou a tvarem těla zasazeným do daného prostředí. Humor střídá drama. V některých fotografiích možná lze číst určité symboly z nábožentví nebo jiných kulturních tradic. Nakonec tahle šachová partie končí patem. Významy fotografií a jejich čitelnost mi trochu uniká, ale přesto je mám hodně rád. Patří mezi poklady české tvorby a v rámci žánru bych si nemohl dovolit něco na tak vysoké úrovni vynechávat a nevěnovat tomu pozornost.

Petr Balíček

1942 -

Přírodovědec, úspěšný výtvarník a pro mě další úžasný objev v moři českých autorů. Jeho pokusy se skládáním fotografií jsou zajímavé, ale na tvorbu se podívá mz trochu jiného úhlu. Chtěl bych se tu totiž pozastavit nad úplně jinou stránkou jeho tvorby a tou je jakási až přesvícenost aktů, kdy z těla zůstává na fotografii téměř jednolitý bílý objekt. Velmi zajímavý způsob vidění. v tomto mém aktovém seriálu rozhodně nový. Celkem často se autorovi opakují jako motiv ruce, to také může odrážet něco z jeho osobnosti či profese. Co mě velice oslovilo jsou tři prakticky středově komponované fotografie ořezané kolem brady na anonymní torzo doplněné rekvizitami. Ale i použité stuhy a koule nejsou úplně častou rekvizitou a spojení s ženským aktem dává náznaky příběhu. Nicméně autor umí i Stiborovské světlo a stejně tak širokoúhlé záběry z blízka na detail děla. To všechno je takové nové a svěží, i když to náhodou opakuje něčí techniku. Balíček je pro mě veliké osvěžení a mít možnost tohoto dnes už starého pána potkat byl bych nadšený. V některých fotkách cítím jakoby výkřik, prostě jsou tak výrazné a tak gestikulativní. No těžko se mi to popisuje.