sobota 20. července 2019

Roman Sejkot

1963 -

Bizardní tvorba českého umělce. Všiml jsem si jisté hravosti, kterou by se dalo odkázat i na Slovenskou novou vlnu a figur, které zase působí jako prehistorické malby. No výsledek je kvantum různě praštěných záběrů. Někdy jsou fotografované z pohledu gynekologického ačkoliv díky tmě je vše decentně zakryto a schováno. Práce s protisvětlem a lokálním nasvícením a převahou siluet, které různě poskládané někdy velmi složitě vytváří funkčně dokonalé a samy o sobě jednoduché obrazce to je typický Sejkot. Rozhodně je Roman Sejkot unikát v rámci světové tvorby. Něco takového jsem ještě neměl tu čest vidět nikde jinde. Každopádně nejvíc mě na celé té tvorbě zaujala ta hra s nasvícením a především ty roztodivné figury a hrátky s rukama, které vytvářejí něco od zvířecích až po rostlinné motivy. Sejkot čiší představivostí a řekl bych až infantilní radostí, protože ty fotky mě samy o sobě přijdou především takové hravé a úsměvné. Užijte si také.















































čtvrtek 18. července 2019

Gregor Sticker


Dnešní autor z Německa se řadí opět spíše k těm líbivějším. Fotografii u něj dost ovlivňuje modní focení, kterému se také věnuje. I přesto jsem si u něj našel pár fotografií, které jsou atraktivní využitým světlem nebo zachycenou atmosférou. Většinou se pohybujeme žánrově spíš v portrétu než aktu. Autor hodně často využívá protisvětla. Modelky mají velmi často zavřené oči, tím se autor snaží umocnit zasněnost těchto snímků. Zasněnost je tedy nosným prvkem Stickerovy tvorby. Řekl bych, že ženy v jeho podání nejsou reflexí jeho nálad, ale spíš zobrazením tak, jak je jako fotograf vnímá - něžné, zasněné. Co mě zaujalo tak vyloženě módní styl do fotek, ve kterých zobrazuje nahotu vkládá spíš výjimečně, to už se spíše zabývá křivkami těla a těmi lehounce zamyšlenými portréty. Nu proč ne. Špička fotografie to prozatím pro jistou nevýraznost nebude, ale dívat se na to dívá příjemně.