neděle 1. září 2019

George Platt Lynes

1907 - 1955

Americký autor převážně mužských aktů. Dnes se tedy podíváme na segment, který je spojen s komunitou homosexuálů. Bohužel u těch fotek, a to mě trochu mrzí, je znát i ten kontext toho sladkého homosexuálního vyznění. Ve prospěch tohoto autora ale hovoří i to, že ne všechno je nasládlé, má docela dost fotografií a ty především zveřejním, které jsou příjemné kreativní a zaujmou. Autor pracuje se světlem až do kontrastů, žádné ploché svícení, a s rekvizitami, kdy se snaží o surrealistické fotografie. Spousta jeho fotografií je o větším počtu modelů a jejich skladbě do velmi zajímavých kompozic. Místy to na mě působí sochařsky. I jednotlivci nejsou foceni jen perverzně, ale autor s nimi podniká pokusy, aby fotografie měla co vyprávět. Toto portfolio není Robert Vano, je o jiných aspektech, i když má mnoho prvků společných. A právě proto,  že v něm nacházím symboliku a posun zas někam jinam než jen k focení dlouhých pinďourů, jej dokážu ocenit jako další zajímavost vhodnou pro můj seriál. 
































Jiří Kolář

1914 - 2002

Společně s Chocholou vytvářeli velmi výrazné koláže. Konceptualistický přístup k umění a k tématu aktu bohužel naznačím jen jednou kratičkou sérií fotek, protože víc k dispozici nemám. Tohle kolážování je takové zvláštní, jedna fotka na několik způsobů. Jaksi netuším, co tím chtěl tento básník říct. Nicméně graficky to zaujme a proto to nechci vynechávat, i když k tomu nemám moc co dodat. Pokud ale mohu soudit má několik dalších prací které vizuální stránku tohoto stylu koláže celke mpříjemně rozvíjí takže by opravdu byla škoda se tím nezaobírat. Snad někdy bude výstava a bud umít šanci vidět víc.







čtvrtek 29. srpna 2019

Daniela Benzin 


Německá autorka. Styl je evidentně ženštější. Kombinace mužských a ženských aktů s náznaky konceptuálního přístupu, se spoustou klasických aktových prvků. Místy osvěžující nové přístupy, místy klasické a deprimovanější. Hodně často spíše jemnější, což lze přisuzovat ženskému naturelu, byť to teda do úplně romantizující polohy nejde. Jako celek tedy velmi sympatické portfolio s náznaky dramatu ale nepohoršující, využívající barev i černobílé škály. Portfolio které leccos naznačí ale zároveň jemně uklidní neprovokuje. Ostatně i na tom jaké světlo autorka nejčastěji využívá, je vidět že je pro ni lepší poloha někde více ve stínu bez přílišných kontrastů a s jemnými náznaky nebo jen výjimečným vycestováním z komfortní zóny. Nic proti tomu. Jsou chvíle, kdy takový soubor fotek je lepší než neustálé provokace, které stejně kolikrát víc než tu provokaci neumí ukázat. A tato autorka ve svých fotkách příběhy skrývá.