Neil Snape

Kanadský módní a beauty fotograf. Nejvíc mě může dojmout, když z autorových webovek nejde nic uložit. No co se dá dělat, ochrana autorství je pro některé důležitější.  Každopádně autor se ve své práci pohybuje od drobných extravagancí přes různé práce s makeupem, přes hrátky se světlem a vzory promítanými na tělo až někam ke klasickému pojetí aktu. Ve srovnání s předešlým uveřejněným autorem je to o kapku výraznější tvorba. Autor zkouší i trochu afektovanější figury modelek, ale nezabředá do těchto vod příliš. Zůstává tak jen mírně rozevlátý a spíš si hraje se stíny a světlem. Příjemně vyladěné portfolio hrající různorodostí projektů, kterým se autor věnoval s dost výrazným nádechem toho, co je profesí autora. 

Brian Keith

Americký módní fotograf. Autor, který nijak extrémně nevyčnívá, ale zároveň využívá styl docela příjemný a tak ani neurazí. To, co se mi podařilo nalézt, je zaměřeno spíše portrétně s prvky reklamy nebo módy. Je to malinko hravé, občas mírně vyafektované. Styl, který není nijak velkolepý, ale zároveň zapůsobí. Škoda, že se mi nepodařilo najít víc, možná bych si udělal lepší obrázek o tvorbě. Tak aspoň takto malá ukázka.

James Mountford

1972 -

Anglický autor. Jeho projev je zhruba to, co si představuji pod pojmem současná umělecká tvorba. Poutavé nové pojetí svícení i celkové úpravy jinak relativně klasického aktu obohaceného navíc ještě ne úplně běžně používanými pózami. Prostě nalezení nových přístupů s dodržením vysoké estetiky, aniž by to přešlo přes hranu do kategorie vyumělkovaného fine art a zároveň to je na hony vzdáleno aktuálnímu konceptualismu. A protože je stále ještě vánoční nálada, tak si některé čokoládové modelky zabalíme do zlaté barvy a trošku si tím připomeneme figurky z kolekce určené na stromeček. Co mě asi nejvíc baví, je to velmi jemné a citlivé svícení. Je velmi efektní. Samotné figury jsou pak místy v lehce dramatických pózách a přitom to není přílišně afektované. Tak trochu mi to u některých figur připomíná všední situace až psychedelickou předsmrtnou strnulost podobně jako u lidských ostatků z Pompejí. Zvláštní dojem ale možná jen můj vlastní. Autor si často kromě jemného až potemnělého svícení potrpí na zobrazování torz těla, bez nutnosti hledat jen nejkrásnější figury, ale naopak hledá estetiku v tělech s běžnými proporcemi od vyzáblin až k tělům s určitou mírou obezity. A ty všechny staví od poměrně běžných pozic až do několika složitějších figur blízce podobných situacím například při bondážích, kterými podtrhuje dramatičnost. Dokonce se autor hodně často omezuje na zobrazování, které se vyhýbá přímým pohledům na poprsí či genitálie. Tím zjemňuje téma a určuje si svou pozici jako estetika linií a křivek. Přesto lze v jeho portfoliu najít řadu snímků které rozhodně syrově působí. Vynikající práce s estetikou, necítím z nich sice nějakou rozpracovanou myšlenku vhodnou na nějaký seriál fotek ale esteticky je celé portfolio geniální. A to celou dobu píšu jen o jeho studiových single expozicích. Zbytek portfolia nechám bez kometáře k vychutnání.