Lejaren à Hiller

1880 - 1969

Americký ilustrátor a fotograf. Z počátku jeho fotografie náramně připomínají Atény, a obecně antický starověk. Divák si tu může připadat jako při pozorování soch. Samé drapérie a estetické výjevy. Autor si postupně scénografii komplikuje tancem, nebo aspoň tanečními pózami a posléze také vymýšlí celé komplikované scény s více lidmi. Některé jsou jakousi reprodukcí obrazů jiné jsou jen jakoby divadelní scénou. Neméně zajímavé jsou kompilace na téma objevy v medicínské chirurgii. Jestli jsem pochopil správně, tak to mělo dokonce sloužit jako jakási reklama. Je zde i několik étericky působících obrázků. Je to tedy šílené retro i dost nekvalitní skeny, ale rozhodně to na zajímavosti neztrácí. Věřím , že zvlášť některé výjevy byly velice pracné na přípravu, ale i jednodušší věci mají aspoň v některých případech svou atraktivitu. Celkem mě baví i série z vody. U té jsem  si nostalgicky zavzpomínal na jedno mé focení.

Elizabeth „Lee“ Millerová

Americká modelka a fotografka. To samozřejmě přispělo k tomu, že na některých fotografiích si pózuje i sama. Její směřování je však spíše k dokumentární fotografii. Na Wikipedii se pak zmiňují o surrealistických pracích, které jsem ale příliš neprohlížel. Hodně má komerčních portrétů a dalších obdobných fotografií s umělci ze svého okolí. Tentokrát se mi dojem popíše hůř. Jedná se o výčet různorodých žánrů. I v rámci jednoho žánru je tak rozdílný styl, že si s tím moc rady nevím. Je to docela poutavé, hlavně ty torza. Trochu to připomíná její životní dráhu mezi spoustou umělců, takže odkazy na jiná výtvarná umění. A to je asi ode mě dnes k této ukázce vše. 

Laurence Le Guay

1916 - 1990

Australský módní fotograf. Pro fanoušky mých obsáhlých fotografických ukázek další zklamání. Autor má na internetu pět použitelných fotografií.  Z toho tři jsou koláže. U těch koláží mě zaujal zvyk modelek s rukou ve vlasech a pohled vzhůru. Ať je to stereotyp nebo jen náhoda rozhodně se to i k obsahu snímku hodí. Vojenské a průmyslové motivy v souvislosti s žánrem fotografie vzhledem k období, ve kterém fotograf působil na umělecké scéně to všechno má logiku. A mě to přijde ještě stále v mezích. Celkem normální a nenucené, i když ten ideový posun už tam lze poznat. Každopádně proč ne. Úplně hloupé to není. Náboženský motiv komentovat snad nemusím. Zbylé dvě fotografie vzhledu spíše siluet možná naznačují profesi módního fotografa, jsou takové jemné a decentní. Hrají si především s tvarem těla, gesty a kontextem směřujícím spíše k líbivosti. Ani v jednom z případů bych neřekl, že jde o grafické pokusy nebo o nějaký hlubší příběh. V prvním případě je to takový romantizující záběr s květinou, sítí a nádobou. Takové malířské a něžné téma. V tom druhém případě jsou to ty populární kreace se siluetami, které mohou mít vyznění grafičtější a abstraktnější, ale to jen v tom případě, že si odmyslíme, že to je žena a navíc nám ten tvar siluety něco připomíná. A to v tomto případě tolik necítím i přesto, že se mi ten snímek líbí, protože tuhle formu abstrakcí a her s modelkami mám taky docela rád. Na závěr bych ještě rád řekl, že i tak málo fotek mi stálo za zveřejnění. Protože mě ten spletenec naivnějších ale přesto různorodých technik fotografie a motivů na nich docela příjemně zaujal a přišlo mi to líto to nezveřejnit.