Francouzský fotograf. Přirozenost až prostá obyčejnost. Místy sklouzávání k ornamentálním motivům a díky těm barvám nebo hlínám kterými natírá těla modelek až etno základům kultury. Žánrově se asi bavíme hodně o portrétním způsobu pojetí. Občas ty barevné úpravy připomínají solarizaci. Pravda je, že ty nápady s hliníkovou folií a některá barevná podání mi teda na oči nijak příjemná nejsou. Ale originální přístup na pomezí grafiky se musí ocenit. Východiskem těchto prací je i erotický kontext a poměrně zřetelná dávka takové té mužské syrovosti v podání motivů. Někdy mi ten jednoduchý přístup přijde až lacině nevkusný. Jinde to zase sedí a tvoří podstatu atmosféry a symboliky. Těžko se mi v této tvorbě daří vcítit do autora, obdobně to mám i s Miroslavem Tichým.
