Mario Sorrenti

1971 -

Italský módní fotograf. Módní fotografové se akorát předhánějí, kdo kterou slavnou vyfotil nahatou. To přeháním, ale přesto je to čím dál složitější vybrat zajímavé fotky. Naštěstí Sorrenti je docela hravý fotograf. Pózy modelek jedna báseň. Ostatně nadarmo si nezafotil pro kalendář Pirelli. Z fotek na mě vyzařuje lehké drama, jak jinak než krása žen, potažmo prezentace svršků nebo šperků, to by nebyl módní fotograf, ale přece jen i trocha té emoce. Aktový žánr totiž dovoluje výrazem těle a zvolenou pózou vyjádřit i víc než jen, že tady leží nahá Kate. A mě se aspoň zdá, že Sorrenti toho, kdo mu pózoval, uměl využít k někdy jen naznačeným jemným emocím a někdy eskalovaným pocitům a dojmům. I když na patře mi u těch dramatičtějších věcí trochu ulpívá to, že některé modelky a herečky prostě umí udělat cokoliv. A pak se ptám je ta emoce vyjádřením osobním a opravdovým nebo je to jen herecký výkon? Je na hereckém výkonu něco špatně, když je to využito pro dobrou fotku? Nejsme nakonec všichni stejně vděční za to, že modelka umí ztvárnit něco, co jsme buďto chtěli nebo aspoň náhodně rádi zachytili? To jsou otázky, kterými se trochu i při své práci trápím. Nakolik je ta tvorba osobní a opravdová. Zůstanu u toho, že Sorrentimu to věřím a fotky si docela užívám nejen kvůli těm hezkým holkám, které znám už spoustu let i přesto, že Sorrenti není zrovna nejstarší fotograf. Ostatně tady vám servíruji výběr toho, co jsem našel a co mě upoutalo. 

Patrick Demarchelier

1943 -

Francouzský módní fotograf. Jeho ikonická fotka s myškou v tomto výběru nebude. Zkusím se zaměřit i na jiné obrázky, které vytvořil. Takže první dojem je takový, jakmile fotí profesionální modelky a fotí je včetně obličeje, tak je fotka až na pár výjimek jen další varianta z mnoha Takové sice pěkné občas i zajímavý nápad, ale furt z toho kouká jenom další položka do portfolia modelky a s trochou štěstí i do fotografova. Možná jsem příliš kritický uznávám, ale po tolika módních fotografech jsou fotky bez nějakého zvláštního světla a nálady celkem nuda, proto jsem vybral do tohoto výčtu jen to nejzajímavější. Jediné, co se musí vyzdvihnout jsou využité výrazy modelek, gesta, občas přidaný nějaký fotografův nápad (mokré vlasy, myš, atp.), takže dojem z fotek je pak příjemný a Demarchelier se tím zařazuje mezi elitu. Zatímco módně laděné portrétovky jsou možná slabota, z aktových fotek jsem vybral několik zajímavostí. Bazénovky jsou hravé a jednoduché, ale plně funkční důkaz toho, že fotograf vidí a nejde jen o kvalitní řemeslo. Další obrázky už nechám jen na prohlédnutí a bez podrobnějšího komentáře.

Luc Braquet

Francouzský módní fotograf, v jehož fotkách se objevuje drobný akcent od Petera Lindberdga. To je tak asi hlavní motiv, co mě zaujal. Je to něco mezi dokumentem a portrétem, náladové černobílé foto, přiznané ateliérové prostředí. Nijak zásadní nahota, spíše vzata jako náhodný motiv fotky. O aktech zde téměř nejde žánrově hovořit, ale přesto jsou tyto obrázky chytlavé. Výběr zveřejněných fotografií má svá omezení, protže ani ve vlastním portfoliu nemá mnoho na výběr. 

Model: Markéta

Elena a Vitaliy Vasilievy

dvojice ukrajinských umělců tvořící velmi silné obrazy. Podle mého dojmu se pohybují, tedy pokud mluvíme o tvorbě z exteriérů, někde na rozhraní zmaru, rozkladu a splynutí s prostředím. Drsně půvosbící a přitom velmi propracované soubory fotek. V ateliéru si naopak hrají s geometrií s detaily a vytváří tak bohaté portfolio vizuálně precizních fotografií. Byť teda v tomto konkrétním případě jsem zaujat především těma přírodníma. Ty mají neuveřitelnou sílu.