Gregor Sticker

Dnešní autor z Německa se řadí opět spíše k těm líbivějším. Fotografii u něj dost ovlivňuje modní focení, kterému se také věnuje. I přesto jsem si u něj našel pár fotografií, které jsou atraktivní využitým světlem nebo zachycenou atmosférou. Většinou se pohybujeme žánrově spíš v portrétu než aktu. Autor hodně často využívá protisvětla. Modelky mají velmi často zavřené oči, tím se autor snaží umocnit zasněnost těchto snímků. Zasněnost je tedy nosným prvkem Stickerovy tvorby. Řekl bych, že ženy v jeho podání nejsou reflexí jeho nálad, ale spíš zobrazením tak, jak je jako fotograf vnímá - něžné, zasněné. Co mě zaujalo tak vyloženě módní styl do fotek, ve kterých zobrazuje nahotu vkládá spíš výjimečně, to už se spíše zabývá křivkami těla a těmi lehounce zamyšlenými portréty. Nu proč ne. Špička fotografie to prozatím pro jistou nevýraznost nebude, ale dívat se na to dívá příjemně. 

Anne Silver

Tato francouzská autorka má opět velmi skromnou prezentaci na internetu. Tak se podíváme společně aspoň na ten fragment její tvorby. Kyanotypie a  koláže, to jsou základní charakteristiky po té technické stránce. Řekl bych, že u této autorky se projevuje taková ta ženská jemnost, že i přes zvolené téma a cestu k němu využívá všech možných způsobů, jak to zjemnit a nazdobit, aby nakonec výsledek byl takový ženský. Ptáčci, kytičky. Ale i tak v těch fotografiích zůstává určitá míra tajemna, které od těch jemnůstek odvede pozornost. Docela by mě zajímalo vidět víc prací, ale když není ta možnost, těžko se tu rozplývat. 

Monty Erselius

To, že se jedná o německého autora, už zdůrazňovat ani nemusím. Erselius je ten typ podle mě amatérského fotografa, která na větu vyfoť mě hezky docela slyší. Portfolio má plné portrétovek, a jedna více méně nudnější než druhá. Přesto jsem si dovolil jej do seriálu zařadit. Důvod vysvětlím. I přes převažující jednoduchost a líbivost má v portfoliu několik fotografií, kde je přece jenom nějaký nápad s rekvizitou nebo ta fotka má duši, vyzařuje z ní nějaký pro mě příjemný dojem. Příkladem budiž třeba kapradí, nebo jedna z barevných portrétovek,  kde se dotyčná zcela zakrývá látkou. Ten její výraz a upřený pohled mimo fotografii. Je velmi znát, že fotograf je umělecky nevytříbený a na začátku své cesty, pokud si ji vůbec zvolil, ale přesto jsou ty fotky obecně pro komerční využití v pořádku a do sféry umění obstojné zápisné. Myslím si, že můžeme očekávat rozvoj dobrým směrem. 

Resa Rot

Dlouho jsme neměli žádného německého autora. To byl samozřejmě vtípek, ale za to zcela vážně v blogu chybí větší zastoupení žen. Tak se velmi pečlivě podíváme na jednu autorku. Popravdě, když jsem její portfolio procházel, tak jsem jednoduše zíral jaká práce s obrazem a jaký nenásilný ale intenzivní projev prokládaný symboly. Siluety v neostrosti, které jen velmi lehce informují o tom, že tam nějaká postava je. Někdy nakombinováno neostré tělo s ostrou portrétovkou. Místy takové zvláštní emoční napětí, které nejde do přehnaných vyloženě depresivních kontextů, ale i tak se člověka dotkne. Můžu litovat jediného, že Resa Rot nemá vlastní web. A pak si tak mimoděk všimnu: borec s "hranostajem". Krom toho, že to je nějaký transsexuál, že fotka je spíš dokument než akt a hranostaj bude nejspíš kuna, tak to člověka tak zvláštně uzemní. Resa Rot se prostě pohybuje přesně pod tím lanem nataženým v rukou jedné ze svých modelek, s kterým souzním a je už nepodstatné z jakého úhlu na sebe do zrcadla kouká.