Ernest-Louis Lessieux

1848 - 1925

Výtvarník a fotograf pocházející z Francie. Můj seriál tento autor oživí první barevnou fotografií. Ne, že by byla první v tomto seriálu, ale první ve smyslu prvních pokusů o barevnost fotografie. Autochrom je v tomto ohledu velmi zajímavá technika. Doporučuji omrknout. Pravda je, že ženským aktem se autor nijak zvlášť nezaobíral nebo aspoň nejsou fotografie k dispozici. Vyfotit pár obrázků s nějakým tím hadříkem, no co už, není na tom nic extra. Je to takové rozevláté, zachycovaný pohyb. Trošku obsese používat neustále nějaké látky jako doplněk. Trošku upomínka na romantismus nebo na křesťanské motivy. Nevím, nijak zvlášť mě to nenadchlo. Zajímavostí zde je opravdu hlavně ta technologie autochromu, která dává obrázkům velmi zajímavý vzhled a barevné podání. Tak se ještě jednou proběhneme po pláži a to je vše. 

Hynek Čermák

1973 -

Současný český herec a fotograf. Věnuje se focení ženského aktu ve smyslu oslavy krásy těla a mírně erotizujícího podání. Jeho fotografie se však vyznačují i několika dalšími prvky. Všiml jsem si, že občas nechává otlačky na pokožce nebo ženám tradičně nechá prstýnky. Zajímavá maličkost. Ano asi by bylo vhodnější to sundat nebo retušovat, ale na druhou stranu fotografiím to dodává punc okamžiku, takové momentky. Autor tak zachycuje jakýsi prchavý moment, kdy mu pózující žena doslova obnaží jindy skrytou krásu a následně mizí v dáli s botama v rukou. I to je poměrně charakteristický jev Čermákových fotek, ženy v botech a sem tam póza naznačující jako by byla vyfocena v pohybu. Čermák se tak víc než je zvykem v tomto oboru zaobírá zachytáváním krátkých okamžiků nebo jejich náznaků a spojuje to se snahou oslavit vše krásné. To je poměrně typický projev u umělců z herecké branže, na druhou stranu musím říct, že to s líbivostí a její podbízivostí zase tak nepřehání. Lacinost tu nekouká všemu z očí. A to je dobře.

Theodor Špička

Dnes další historický český fotograf. Špička se snaží do své tvorby vnášet příběhy. Rekvzity či prostředí trochu vedou fotografii k surrealitě, tu však střídá autor jednoduchými portréty. Těžko říct jaké bylo autorovo portfolio. Dohledat nějaké Špičkovy fotky není jednoduché. Nezbývá než věřit, že z těch několika ukázek rozvinul zajimavý soubor fotografií. Těch několik totiž vypráví nejen o strachu, který se u třech snímků zdá hlavním motivem. Autor rozhodně nepatří k těm, co by oslavovali krásu ženského těla. Je to vypravěč příběhů, které vyžadují kapku fantazie diváka. A občas se mi zdá, že se dotýká antických symbolů. 

Ernest James Bellocq

1873 - 1949

Dnes se podíváme za oceán a zároveň do trochu zvláštního portfolia. Bellocq totiž na svou dobu pojal fotografii řekl bych úplně jinak než jsme zvyklí. A to ne že by se snažil o nový styl, ale spíše to téma je takové nezvyklé. V dobových kulisách a stylu totiž fotí něco mezi portrétem a dokumentem zaměřeným na prostitutky. Za mě prostě nečekané téma fotografií z té doby. Zachování některých fotografií je bídné, ještě jsou počmárané nebo poškrtané, no celkově zvláštní archiv tohoto fotografa. Víc se dnes rozepisovat nebudu. Nejspíš to nemá smysl. Jsou to prostě obrázky žen živích se nejstarším řemeslem a styl, kterým jsou zobrazovány je relativně jednoduchý, čistý, bez nějakého příběhu, jen něco jako portrét z prostředí ve kterém pracují nebo bydlí těžko říct.. Víc na tom navnímat nedokážu.

Emmanuel Sougez

1889 - 1972

Francouz. Autor už trochu jiných aktů. Takové nostalgičtější podání. Od detailu až k celé figuře. Zaujalo mě i svícení z obou boků, to bylo také jedno velké fotografické období. Některé snímky trošku působí jako by fotil reklamní fotku nějaké plastiky a podobně, což má ostatně jako své zaměření. Takže se to do stylu trošinku promítá. Ale ta zasmušilá nálada ve snímcích je nejvíce. To je zřejmě pro tohoto autora typické. Celkem mě zaujalo, že v tom malém množství dostupných fotografií se více méně opakují tři verze - stojící model, ležící, nebo sedicí. Poměrně jednoduché řešení, ale nepůsobí to otravně. Některé snímky jsou oživené strohostí záběru, jiné zase tím, že model interaguje s prostředím, a na dalších se zase fotograf snaží o zajímavé kompoziční řešení. Na závěr snad dodám jen tolik, že je tento autor pro mě příjemný. Je svou tvorbou řekněme někde nad průměrem ve s rovnání s tím, co už jsem v tomto seriálu mohl komentovat a komentoval.