Vladimír Židlický

1945 -

Český autor. Jeho styl by se dal popsat tak, že se v něm zrcadlí vlivy z drtikolovské tvorby ale také z tvorby Saudkovy. Samozřejmě, že to jsou jen náznaky nebo jednotlivé podobnosti. Tvorba jako taková je přeci jen svébytná a má svůj vlastní charakter. Rozhodně nemohu říct, žen by se jednalo o pozitivně laděné obrazy. Emoce tu sice moc často nevyčnívají, nebo já je nějak nevycítil. To ale možná způsobuje časté vytrhnutí hlavy nebo obecně práce s torzy. Pak ale je tu druhý pól a to škrábance nebo přidání barvy a podobné zásahy nejen do modelky ale i do výsledného obrazu. Tyto zákroky tvoří dojem děsu, něčeho mírně zlověstného nebo přinejmenším deprimovaného. Tyhle emoce jsou ale spíše mým výkladem vizuality jednotlivých obrazů, než že by byly pokaždé bezpečně znatelné z výrazů modelek. Na tuhle tvorbu bych potřeboval delší čas, abych ji vstřebal. Nicméně upoutala mě natolik, že bych nechtěl v žádném případě říct, že se mi to nelíbí. Jen je to pro náročnějšího diváka a především asi vhodné i za určitého emoční rozpoložení. Tohle není ta odpočinková tvorba, kterou si člověk prohlídne kdykoliv. Zároveň ty fotrografie ale patří ke špičkové tvorbě a tak jsem rád, že jsem na toho autora včera na fotojatkách narazil, mám zase o něco lepší rozhled. A popravdě čím dál lepší dojem z české fotografické tvorby v kontextu s tou zahraniční.