neděle 7. června 2020

Alessandro Casagrande

Italský fotograf. Jeho tvorba nebude patřit mezi to nejhezčí, co jsem tu měl ale svůj potenciál zaujmout má docela silný.  Je to něco mezi momentkami a stylizovanou fotkou. Některé nápady jsou příjemné, ale většinou jsou fotky takové podivné. I přes absenci úprav, zřejmě analogová tvorba, mají Casagrandeho práce tendenci zabíhat i do módního stylu. Autor se sice pokouší pracovat i ve světelně kontrastních podmínkách ale nějak nepřesvědčil, že tím dokáže zaujmout. Dokonce si vyzkoušel tolik aktuálně opěvovaný styl svícení ploše rovnou na postavu, kdy za ní vznikne úzká tmavá kontura na bílém přesvíceném pozadí. Ostatně už jsem kdysi zmínil, že tento styl patří mezi ty esteticky nejhorší způsoby svícení. Ale pro tohoto Itala žijícího v Americe je asi logické, že si prošel i tímto řešením. Zvlášť, když celá ta tvorba je taková neformální. Až v momentě, kdy jsem narazil na celý editorial s jednou modelkou, tak jsem dokázal pochopit a přijmout autorovu tvorbu. Ve své podstatě se tedy jedná o mírně romantické pojetí lifestylových momentek, tedy momentek, kde se objevují různé životní situace, různé interiérové a oděvní doplňky. Tvorba, která se objevuje u více autorů a u Casagrandeho je něžně romantické až mírně erotické nálady. S editací fotek si nehraje to už jsem zmínil. Některé opravdu působí docela dost neutěšeně a zrnitě, nebo přepáleně a podobně. je to prostě obyčejné, ale to by mi nevadilo, kdyby obsah byl trochu vyrovnanější a pochopitelnější. Trošku mi přijde jako by se autor chtěl oprostit od estetiky a ona se mu tam furt nějak prodírá díky jeho vlastnímu emočnímu založení.



















































Žádné komentáře:

Okomentovat