čtvrtek 10. září 2020

Pierre Molinier

1900 - 1976

Malíř básník a fotograf. S dnešním Francouzem se vrátíme trochu do vod úchylek, fetišismu a jiných ismů. Občas si říkám, proč některým autorům je dán tak malý prostor a jiným tak velký, a tady to platí zas a znovu. V této tvorbě se nejvíce objevují různé montáže a surrealistické pokusy. Zajímavou poznámkou je, že na spoustě fotografií se podle názvu jedná o autoportréty. Každopádně jsou to takové fotomontáže, že je občas problém poznat co je co. Androgynie a sexuálně explicitní záběry. Masky, punčochy, to jsou propriety, na které jsem si u francouzské tvorby už zvykl. Abych jen nehaněl, tak ještě poznamenám, že pro tohoto autora je častý jev světlo v úzkém kuželu způsobující výsledný efekt podobný jako vinětace na fotkách. Erotika a všechny ty ismy jsou nejsilnějším motivem autorovy tvorby. Je zajímavé, že oproti jiným autorům nemá rekvizity tak značně karnevalově zdobné. Ve svém pojetí zůstává přece jen trochu strohý a jednoduchý. Jestli ale fotky, kde je to z poloviny samá soulož, považovat za umění, to už se mi nechce ani trochu rozhodovat. Mezi tou změtí nesmyslných montáží a úchylných sexuálních fotek se přesto sem tam objevuje fotografie decentnější nebo fotografie o různě dekorovaném interiéru s nakomponovanými fragmenty těl. Surrealistický výjev, který působí velice poutavě a má dávku fantazie. Kdyby na tom byla postavená autorova tvorba, tak bych si jinak liboval.
































































































Žádné komentáře:

Okomentovat